Město kultury, sportu, ale také vzdělávání. Tím vším je více než 23 tisícová Chrudim. O životě ve městě, stejně jako o současné, ale i budoucí práci na jeho rozvoji se rozhovořil starosta František Pilný, který je ve své funkci už druhé volební období.
Jakých těch více než šest let, kdy vykonáváte funkci starosty města Chrudim, bylo?
Musím říci, že první dva byly velice náročné. Každou sobotu a snad každou druhou neděli jsem byl na radnici, abych do veškerého dění pronikl. Účastnil jsem se důležitých jednání, chtěl jsem u všeho být. Když už jsem si myslel, že většinu procesů ovládám, přišel covid. S ním byla spojená obrovská spousta starostí, povinností a nikdo nevěděl, co bude dál. Ale i díky tomu, že mám dobré místostarosty, kteří mě mohou kdykoliv zastoupit, si myslím, že fungujeme velice dobře.
Jak moc se vám do role starosty hodilo předchozí povolání, kdy jsem byl majitelem stavební firmy?
Ty práce jsou si podobné v tom, kdy se musíte rychle orientovat v problému, rozhodnout a vybrat správnou variantu. To je velmi podobné, ať řídíte firmu, nebo město. Jenže zatímco podnik je orientován na zisk a co největší produkci, město má spoustu dalších funkcí, které ziskové nejsou. Tedy majetek, odpady, kultura, školství, sport a další věci s nimi spojené. Vezměte si i to, že město má nějakých 260 zaměstnanců a k tomu další čtyři stovky, které pracují pro městské organizace.
Ten záběr je tedy mnohem širší…
Přesně tak. Nicméně princip péče řádného hospodáře se uplatňuje všude, je třeba věci dělat s rozmyslem. Jednou z hlavních je neustálá úvaha, co budeme dělat za věci, které nás budou stát peníze. Zda uděláme například nový chodník k nádraží, nebo jinde ve městě s přihlédnutím k tomu, jaká je jeho využitelnost. Aby ten zásah byl pro občany města co nejširší.
Znamená to být v myšlení neustále o krůček napřed?
Já bych řekl aspoň o dva kroky. (smích) Navíc jste hodně svázaní rozhodnutími městského zastupitelstva, rozpočtem, proto je třeba delší příprava. Jako příklad uvedu rekonstrukci sportovní haly, která je v majetku města od roku 2010. Do roku 2018 udělalo město dva projektové dokumenty, ale ani podle jednoho z nich nešla hala zrekonstruovat. Pokaždé se našly problémy, kvůli kterým to prostě nešlo. Nechali jsme si proto v roce 2019 udělat nový projekt, ale přímo se zadáním, abychom jej mohli skutečně realizovat a loni jsme opravenou halu otevřeli.
Jaké priority jste si vytkli do aktuálního čtyřletého období?
Prolínají se s naší snahou o řádné hospodaření, musíme tedy investovat uvážlivě. Snažíme se koncepčně opravovat majetek města, typicky základní a mateřské školy. Zrovna nyní pracujeme na rekonstrukci ZŠ Husova za 80 milionů korun. Budova je celý jeden rok vyklizena, až na obvodové zdi a stropy kompletně odkryta, ale poté bude úplně nová. Dříve se šlo salámovou metodou. Jeden rok se dělala okna, další rok podlahy a tak dále. Pak ale každou chvíli stavíte a odstraňujete lešení, neustále se musí uklízet, takže jsou vlastně všichni naštvaní. Proto jdeme koncepčně. Sportovní hala a jedna základka jsou hotové, další chystáme. Myslím, že je to řádná správa města ve všech směrech.
Už jsme zmínili oblast školství. Začněme od toho nižšího. Jak naplněné jsou kapacity mateřských a základních škol ve městě?
V tuto chvíli máme zcela naplněnou kapacitu základních i mateřských škol. Proto plánujeme výstavbu nové mateřské školy, abychom dokázali uspokojit poptávku. Stejně tak se připravuje přístavba základní školy. Pokud by se skokově zvýšila potřeba vyšší kapacity, abychom byli schopni pokrýt zájem všech žáků a studentů. Občas samozřejmě narážíme na demografický vývoj, zda bude i za pár let potřeba tolik míst. Ta odpověď zní v každém případě ano. Protože pokud by nebyl zájem přímo z Chrudimi, vzhledem k tomu, že k ní přiléhá poměrně široká spádová oblast a žádosti starostů okolních obcí o umístění dětí od nich k nám jsou běžné, musíme stejně kapacity zajistit.
Kde by nová mateřská škola měla vzniknout?
Zvažovali jsme nejprve všechny možné varianty. Už jsme měli i vytipovaný pozemek v místní části města v Markovicích. Nicméně osadní výbor, ale i občané bydlící u toho pozemku, se postavili proti tomuto návrhu. Obávali se především zhoršení dopravní situace v okolí školky.
Rozhodli jste se proto pro jinou variantu?
Ano. Budeme postupovat tak, že jednu za stávajících čtyř mateřských škol zbouráme a na prázdné parcele postavíme novou budovu, která bude mít násobně vyšší kapacitu než ta stávající. Ačkoliv se jedná z těch čtyř škol o budovu nejmladší, je objekt v horším stavu než jiné. Navíc demolice a stavba nové budovy vyjdou levněji, než pokud bychom ji nákladně opravovali.
Kolik bude celý projekt stát?
Odhadem asi kolem šedesáti milionů korun. Snažíme se samozřejmě získat i dotaci, což je ale v tomto případě, kvůli tomu, že Pardubický kraj není v tomto směru problémovým regionem, poněkud složitější. Když to dobře půjde, tak do konce příštího roku by mohl být hotový projekt. Pak, s ohledem na finanční možnosti města, by se naplánoval termín samotné realizace. Osobně očekávám, že by stavba mohla proběhnout v letech 2028 či 2029.
Přejděme také ke střednímu školství. Zaujalo mě, že je ve městě hned šest středních škol. To je na velikost Chrudimi úctyhodné číslo.
Ne náhodou se Chrudimi přezdívá Atény východních Čech. Sice se to původně vztahovalo spíše k 19. století, ale dodnes ve městě přetrvává duch kvalitní a široké nabídky středního školství. Jediný problém je u zdravotnické školy, která za mě sídlí v nevyhovujících prostorech. Jednáme s vedením kraje o jejím možném přemístění.
Už jsme tu narazili na demografický vývoj. Za posledních deset let obyvatel Chrudimi mírně přibylo na více než 23 tisíc. To vypadá na pozitivní trend?
Určitě jsme za to rádi, ale současně je tu problém, který není zvenčí tolik vidět. Většina okolních obcí má dobré podmínky pro stavbu rodinných domů a některé díky tomu za krátkou dobu klidně i zdvojnásobily svůj počet obyvatel. Bylo to určitě dáno i tím, že v Chrudimi pro výstavbu rodinných domů i bytů příliš nebyly podmínky. Přitom pokud si někdo postaví domek třeba dva kilometry od našeho města, stejně využívá naši infrastrukturu. Pro nás tak bylo jedním z velkých úkolů toto prolomit.
Daří se vám to?
Snažíme se, aby se tu stavělo a město bylo příjemným místem pro život. Musíme tomu však jít naproti. Ještě bych zmínil jednu důležitou věc. Bytové domy zde staví několik developerů a my chceme, aby byl přístup města ke všem rovný, aby tu měli zájem stavět i nově příchozí.
Co děláte pro udržení mladých lidí, což bývá v řadě českých měst velký problém?
Jak už jsem říkal, v první řadě dostatečnou kapacitou, ale i stavem budov ve školství. Současně s tím i úrovní výuky a vzdělávání. Sice jsme omezeni státními předpisy, ale snažíme se motivovat ředitele, aby vybavení škol bylo na špičkové úrovni. Dále jsou to velké investice do kultury i sportu, aby ve městě byla dostatečná nabídka volnočasové zábavy. To je třeba ta rekonstrukce sportovní haly nebo loni zbudované veřejné kluziště, protože zimní stadion už byl doslova přeplněný.
Ve městě se každoročně uskuteční přes dvě stovky kulturních akcí. Zdá se, že s touto oblastí byste mohli být bohatě spokojení?
To je možné, ale já jsem člověk, který je obecně vždy spíše nespokojený a když je něco dobré, říkám si, že to může být ještě lepší. S počtem kulturních akcí ve městě jsem ale určitě spokojený. Myslím si, že je dostatečný. V podstatě nejméně každý druhý den můžete v Chrudimi jít na nějakou akci a odnést si hezký zážitek. Cítím ale i rezervy. Třeba Fibichův sál, který je třetí nejkrásnější v republice, podobný Žofínu, by se určitě mohl více využít pro různé plesy a zábavy.
Chrudim je město kultury, ale i sportu. Začněme od zázemí. Jak na tom podle vás jsou sportoviště ve městě?
Vezmu to nejprve hodně zeširoka. Ať je v Česku premiérem kdokoliv, každý tvrdí, že města mají na svých účtech dost financí a další už nepotřebují. Za mě to ale není pravda. Ano, pokud bych vzal všechno, co města na účtech mají, je to pěkná suma. Ale je to dáno tím, že vedení měst, nejen Chrudimi, se snaží být co nejvíce efektivní a umí dobře hospodařit. Šetříme tedy peníze na horší časy, ale také na realizaci projektů, které se postupně připravují.
Vidíte to tedy jinou optikou, která z „pražského“ pohledu nemusí být tak zřetelná?
Dá se to tak říci. Kdyby mi tu teď někdo položil na stůl miliardu, hned bych věděl, na co jí použít. Postavil bych třeba druhý zimní stadion a jsem si jistý, že by byl úplně stejně naplněný jako ten stávající. V zimě by se na něm proháněli bruslaři, v létě bychom z jednoho udělali kulturní halu ve smyslu velkých koncertů. Uměl bych si představit rekonstrukci plaveckého bazénu, více dětských hřišť po městě a takto bych mohl pokračovat. Podobně jako u kultury si ale troufám tvrdit, pokud to porovnám s jinými městy, možnost sportovního vyžití je v Chrudimi na velmi dobré úrovni.
Také jednotlivé sportovní kluby ve městě jsou poměrně úspěšné…
Já to shrnu. Fotbal druhá liga, hokej první, futsal dosahuje evropské úrovně, výborná atletika, k tomu máme ve městě i účastníka mistrovství světa v šachu, abych zmínil i individuální sport. Vzhledem k naší velikosti jsme podle mého v rámci republiky sportovně nadprůměrně úspěšní, což mě těší a líbí se mi to. Zájmem města je ale hlavně péče o mládež, kde u klubů vidím, že se o ni opravdu pečlivě starají. Snažíme se sport a kluby ve městě maximálně podporovat. Vždy je to ale o tom, co si můžeme dovolit. To je jedna z důležitých součástí náplně práce každého starosty, neustále přemýšlet, kam dát peníze, co bude efektivní, přihlížet k potřebám občanů. O sportovní areály se stará společnost stoprocentně vlastněná městem a myslím, že zajišťuje jednotlivým sportovcům více než solidní podmínky.
Město Chrudim se může pyšnit řadou významných rodáků. Kterého byste vyzdvihl nad ostatní?
Tím nejvýznamnějším, který suverénně vede nade všemi, je vynálezce lodního šroubu Josef Ressel. Vždyť jeho vynález byl označený jako v pořadí osmý nejdůležitější patent na světe, který dnes pohání všechny lodě. Josef Ressel tu má svůj rodný dům s pamětní deskou.
Nezasloužila by si taková osobnost větší propagaci?
Rozhodně ano. Proto uvažuji o tom, že bychom v budově staré radnice, kde po její rekonstrukci zůstala část volných prostor po odchodu městské policie, udělali expozici, která by se mu věnovala. Řešíme různé podoby, jaké by mohla mít. Rádi bychom připomněli slavného občana, protože Josef Ressel je osobností, po níž je nejvíce pojmenovávaných ulic, náměstí či prostranství po celé Evropě. Hlavně směrem na jih, kam ho to hodně táhlo, takže především Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a další.
Plánujete nějaké novinky v rekreačním areálu Městských lesů Chrudim?
Pokud jde o městské lesy jako takové, myslím, že jejich stav je v současnosti stabilizovaný. Součástí rekreačního areálu je rozhledna Bára, pump track, venkovní tělocvična, vycházkové trasy a bufet. Domnívám se, že je to velice hezké místo, kde se dá v Chrudimi relaxovat a vyrazit tam s rodinou. Nyní se zde staví nové atrakce, na které město vyčlenilo částku několika milionů ve svém rozpočtu. Co nás ale trápí, je chybějící cyklostezka z města do rekreačních lesů. To nás trápí už dlouho. Jenže na její plánované trase jsou bohužel soukromé pozemky, které se nedařilo vykoupit. V poslední době ale došlo i zde k určité změně. První etapa by tak mohla přijít na řadu už příští nebo přespříští rok.
Jak se těšíte na letošní ročník festivalu Loutkářská Chrudim?
Jen připomenu, že jde o nejstarší nepřetržitý dosud trvajícího loutkářský festival na světě. Letos se uskuteční od 27. června do 3. července. Těším se moc, protože tenhle festival je věcí, na kterou jsme všichni ve městě patřičně hrdí. Ta historie loutkářství ve městě je hluboká, sahá až do devatenáctého století. Proto tu pak vzniklo i Muzeum loutek, v němž je k vidění spousta krásných věcí, rozhodně ho doporučuji navštívit. V rámci festivalu se uskuteční i celá plejáda doprovodných kulturních akcí a vím, že spousta lidí se na něj už dlouho dopředu těší.
Letos je kulaté výročí osmdesáti let od konce druhé světové války. Jakým způsobem si bude Chrudim osvobození připomínat?
Určitě velkým. Už nyní se mohou všichni na 8. květen těšit. Velké oslavy jsme měli plánované už před pěti lety, jenže to bylo zrovna období nejtěžšího průběhu covidové pandemie, všechno bylo zavřené a my museli veškeré oslavy zrušit. Velikost oslav bude dána i tím, že tu máme umístěný 43. výsadkový pluk, což je výkladní skříň české armády. Oslavy tak budou ve spolupráci s ním, takže se uskuteční ukázky vojenské techniky, ukázky zásahu vojáků v praxi a spousta dalších atraktivních záležitostí.
Můžete na závěr prozradit plány do zbytku tohoto volebního období?
Určitě připravit další etapu rekonstrukce sportovní haly, což se týká Tyršova domu, Sporthotelu a stavby parkovacího domu. Dále se zaměřit na vylepšení možností parkování ve městě, což znamená nachystat stavby parkovacích domů, protože je to palčivý problém, který se snažíme řešit. Před nedávnem vzniklo sedmdesát nových míst u sídliště U Stadionu, ale ten problém se týká více částí města. Snažíme se tudíž hledat odpovídající řešení. Dále připravit zmíněný projekt demolice a výstavby nové mateřské školy. A dotáhnout rozpracování rekonstrukce ZŠ Husova a MŠ Strojařů, která začne letos v září a bude trvat přesně jeden rok.
Foto: Archiv Město Chrudim
Buďte první! Přidejte komentář