Historické město poblíž hranic Rakouskem, to jsou dvoutisícové Slavonice. Podobně jako řada dalších menších měst v českém pohraničí, i ony musí řešit řadu problémů, které z toho vyplývají. „Snažíme se na nich pracovat, ale současně musím přiznat, že jsou momenty či situace, v nichž máme trošku svázané ruce,“ neskrývá starosta města Hynek Blažek.
Pane starosto, jak byste charakterizoval současné Slavonice?
Krásné město s čistou přírodou, ale polohou v pohraničí, což znamená náročnější životní podmínky. Jsme daleko od větších měst, což je problém především, co se zdravotní dostupnosti týká. Jde především o mladé, kteří pak raději odchází za pohodlnějším životem do velkých měst. V tomto směru není výhled úplně růžový.
Dá se s tím něco dělat?
Ano, ale ve spolupráci s našimi zákonodárci či většími institucemi. Jako samospráva jsme v tomto směru aktivní, ale když často mluvím s politiky či vrcholovými manažery firem, zjišťuji, že o našich problémech vůbec nevědí. Je to mašinerie a my jsme ve finále postaveni před hotovu věc. V těch nejdůležitějších záležitostech jsme docela bezzubí, rozhoduje se o nás bez nás. Hlavně mladí pak mají pocit, že jsou diskriminovaní a raději odejdou jinam.
Slavonice jsou historickým městem. Promítá se to nějak do současnosti?
Je to o generacích. Ta nejmladší bohužel více hledí na materiální věci. Ne snad, že by neměli k historickému povědomí vztah, ten ovšem přebíjí jejich životní problémy. My starší milujeme toto místo, proto dokážeme ledacos vydržet. Ono to tak je, buď to tu milujete, nebo odejdete.
Vaše město leží v těsném sousedství s Rakouskem. Co to přináší?
Jak už to v životě chodí, má to svá pozitiva i negativa.
Začněte prosím těmi klady?
Co se týká kultury bydlení či úprav veřejného prostoru, měli jsme se od našich rakouských kolegů co učit. V tomto směru jsme se hodně zlepšili. Budujeme těsné osobní vztahy, máme partnerské město, intenzivně se navštěvujeme, děláme společné projekty, jsme spojení cyklostezkou. Samozřejmě jsou věci, které v Rakousku fungují a u nás nikoliv. Ale pozor, platí to také opačně.
Co ta negativa?
Velkým problémem je zaměstnanost, což je trošku začarovaný kruh. Tím, jak nám ubývá obyvatel, živnostníci i malé firmy nemají moc možností rozvoje, chybí jim tržby. V tomto regionu třeba bývalo v minulosti tradiční lesnictví a zemědělství, v nichž pracovala spousta lidí. Hodně zemědělských pozemků dnes ovšem vlastní rakouští zemědělci, kteří z Čech téměř nikoho nezaměstnají. Někdo namítne, že i Češi si mohou koupit pozemky v Německu či Rakousku, ale to se bavíme o úplně jiných cenách. Jsem přesvědčený, že toto se odehrát nemělo nebo aspoň ne v takovém měřítku. V pohraničí to má velké důsledky a jde o naši zemědělskou plochu, která nás má živit.
Ve vedení města jste už patnáct let. Co z tohoto období považujete za největší úspěch?
Krásným okamžikem pro celé město, který jsme také společně všichni oslavili, byl titul Historické město roku 2017. Ta příprava, která k tomuto ocenění vedla, zapojila všechny občany i jednotlivé spolky. Skutečně šlo o krásné momenty. Je to dáno tím, že máme spoustu pěkných památek v dobrém stavu. Historické centrum je velmi pěkné, přibývá různých spolků, jejich počet se za ta léta snad ztrojnásobil. To svědčí o tom, že se nám daří lidi ve městě propojovat. Daří se také turistice, ta se hodně zvedla.
Jak byste si přál, aby Slavonice vypadaly za dvacet či třicet let?
Moje představa určitě není o tom, že by tu mělo žít dvakrát tolik obyvatel a měla tu třeba vzniknout velká průmyslová zóna. Naší devizou je malé a útulné město, které je natěsnané na krásné historické jádro. K tomu také příjemné životní prostředí, na to hodně dbáme. Do budoucna by to chtělo obnovit menší zpracovatelské a strojírenské firmy, které tu byly a oživit již zmíněné lesnictví a zemědělství. Dále udržet dostupnost zdravotních služeb, připravujeme rovněž bytovou výstavbu. Pokud se všechny tyto věci propojí, má toto město velký potenciál do budoucna.
Foto: Archiv Město Slavonice
Buďte první! Přidejte komentář