Společnost NÁSTROJÁRNA VINKLER s. r. o. je rodinnou firmou, která navazuje na dlouholetou tradici nástrojárny ETA Hlinsko. A po celých třináct let své existence neustále pracuje na svém rozvoji, obnovuje strojové vybavení a současně se snaží rozšiřovat výrobu. „Do provozu firmy je zapojená celá rodina,“ sdělil v rozhovoru jednatel společnosti Oldřich Vinkler.
Můžete v krátkosti představit firmu Nástrojárna Vinkler s. r. o.?
Už jen slovo nástrojárna v našem názvu tak trošku prozrazuje, čím se zabýváme. Převážně vyrábíme formy na plastové výrobky. Přibližně sedmdesát procent našich produktů tvoří formy pro automobilový průmysl.
Co konkrétně to znamená?
Je to poměrně jednoduché. Stačí si představit auto a v podstatě všechno, co je v něm z plastu, se musí vyrobit z nějaké formy. A právě ty formy vyrábíme v naší firmě my.
Jak vaše firma vznikla?
Navazujeme na tradici společnosti ETA Hlinsko. Ta na počátku tohoto tisíciletí dvakrát měnila majitele, v roce 2009 ji odkoupila rakouská společnost Megatech Industries. V té době jsem v této společnosti pracoval a v roce 2012, kdy se tehdejší majitelé rozhodli provoz nástrojárny ukončit, jsem ji odkoupil.
Co všechno to obnášelo?
Koupil jsem v areálu firmy budovu skladu, který se již dlouhá léta nepoužíval. Vyčistili jsme ji a přesunuli do ní nakoupené stroje a zařízení. V podstatě jsme tak začali budovat to, co se v předcházejícím provozu ukončilo. Postupně jsme dokupovali nové stroje, protože stávající už postupně začaly dosluhovat. Firma tak pokračuje v tradici nástrojárny ETA.
Předpokládám, že jste tehdy šel do poměrně velkého rizika.
To v každém případě. Musel jsem do toho tehdy vložit prakticky celý majetek, to riziko bylo obrovské. Když na to zpětně pomyslím, měli jsme i velký kus štěstí. To ostatně v počátcích podnikání svým způsobem musíte mít. Nestačí „jen“ být schopný a mít dobrý nápad či známé na správných místech.
Netajíte se tím, že jste rodinnou firmou. Co přesně to znamená?
Do jejího fungování jsme všichni zapojení. Manželka má na starosti veškerou ekonomiku a finance, já se věnuji obchodu a kvalitě výroby. Díky mé dvacetileté praxi dokážu velmi rychle najít vhodný koncept pro optimální fungování formy. První syn se také věnuje obchodu a výrobě, druhý zajišťuje logistiku. Společnými silami tedy tvoříme tým k zajištění chodu nástrojárny.
Jakým způsobem se společnost vyvíjela, než dospěla do současného stavu? Byly nějaké zlomové okamžiky?
Určitě byly. Takové jsou pokaždé, když dojde na změnu technologie. To je poměrně drahá záležitost a znamená to výrazný posun. Je to něco podobného, jako byste z klasického auta přesedlali do elektromobilu. Je to prostě něco úplně jiného.
Můžete být konkrétnější?
Změnou technologie se nástrojárna posune dál. Pokud pořídíte něco nadčasového, bude vypadat provoz firmy úplně jinak. Všechny obráběcí stroje jsou tříosé. Pokud ale zakoupíte pětiosý, znamená to, že frézuje v podstatě i za roh. Je to tedy úplně jiná úroveň obrábění a přesnosti. Vyrábíme tak s vyšší přesností a s menším rizikem lidského faktoru.
Portfolio nabídky činností firmy zahrnuje zakázky pro různé průmyslové obory. Můžete prosím popsat, nakolik jsou tyto části spolu propojené, resp. se podílí na každoročním obratu firmy?
V počátcích fungování firmy jsme spolupracovali s firmou, která produkovala kosmetickou medicínu, diagnostické přístroje. S nimi jsme začínali, protože pro automobilový průmysl, kde je potřeba řada přísných certifikací, jsme neměli potřebné stroje. Automotive tehdy tvořil jen deset až patnáct procent našich zakázek. Postupem času, jak jsme pořizovali nové a kvalitnější vybavení, se tato část rozrostla skoro až na sedmdesát procent. Časem začala výroba forem i pro potravinářský průmysl, třeba víčka na kečupy, dále pak formy pro zbrojní průmysl. Tato automotive dominance by se ale v budoucnu měla změnit.
Jakým způsobem?
Pořídili jsme si vlastní lisovnu plastu a založili jsme firmu BEQ. Do budoucna bychom chtěli vyrábět formy pro naši vlastní výrobu. Nástrojárna by tak fungovala z větší části pro provoz BEQ. V ní bychom vyráběli koncové výrobky pro naše zákazníky. Náš vývoj už vyprodukoval první výrobek, plastovou střešní tašku, kterou chceme dodávat na český trh.
Co vás k tomuto rozhodnutí přivedlo?
Uvedu příklad. Když budu vyrábět rohlíky, mám deset milionů potencionálních zákazníků. Pokud ale vyrábím jen pro automobilku, rekrutují se klienti pouze z jejích zákazníků. A je tu ještě jeden podstatný faktor. Trh se neustále vyvíjí, pokud dodáváme přímo na trh, je všechno o kvalitě našich výrobků. O zákazníka tak můžeme přijít jen tím, že něco děláme špatně. Pokud jsme ale uprostřed toho řetězce, je náš vliv na to, zda budeme úspěšní, mnohem menší.
Jak se vyvíjel počet zaměstnanců společnosti?
Začínali jsme s deseti lidmi, které jsem si vybral z více než stovky zaměstnanců bývalé nástrojárny ETA. Postupně jsme, tím, jak se dokupovaly nové stroje, vyrostly až na necelou padesátku. Během covidu počet zaměstnanců poklesl na současných 32. Postupně ovšem budeme muset lidi opět nabírat. Ale v tomto směru nemám přehnané plány. Chci, abychom dál zůstali rodinnou firmou, to znamená okolo padesátky pracovníků. Rozhodně nás nebudou třeba dvě stovky.
Ze všech stran slýcháme, že české firmy mají problém získávat nové pracovníky do svých provozů. Jaká je v tomto směru vaše zkušenost?
Je to velký problém. My spolupracujeme se středními školami, zrovna nyní k nám nastoupil jeden chlapec, s nímž jsme spokojení. To však bohužel nebývá pravidlem. Mladí nemají dostatečnou motivaci k práci. Sociální sítě v jejich mobilech jsou na prvním místě i v pracovním procesu. V každém případě ale platí, že si raději sami vychováme mladého pracovníka, než brát někoho, kdo má různé návyky z předešlých zaměstnání.
Už jste to částečně zmínil, proto se zeptám. S jakým výhledem vidíte budoucnost firmy?
Když vidím, jaká obrovská logistická centra se staví v Číně, ale i jinde v Evropě, namátkou třeba v Maďarsku, Bulharsku či Srbsku, tak nemá cenu rozšiřovat provoz nástrojárny. Hodláme se zaměřit spíše regionálně, než se cpát do nadnárodních struktur. Raději si s lidmi osobně podám ruku, než abych uzavíral velké kontrakty, na něž už potřebujete právní poradenství. Chci po celém Česku prodávat naše plastové tašky, protože věřím, že je to opravdu kvalitní výrobek. Naše taška prošla všemi možnými testy, unese váhu stodvacetikilového člověk, takže není třeba stavět lešení. Vydrží krupobití, nepadá z ní sníh, je zde již zajištěna příprava na solární elektrárnu. Tak proč nejít touto cestou? Je ovšem potřeba používat zdravý selský rozum, to bohužel současná společnost v automobilovém průmyslu hodně postrádá.
Buďte první! Přidejte komentář