Mlékárna Hlinsko má za sebou více než osmdesát let dlouhou historii, a již rovných šedesát let nabízí své výrobky pod značkou Tatra. Ta byla oficiálně zapsána do evidence ochranných známek 3. listopadu roku 1964. V počáteční fázi svého vzniku se prodávaly pod značkou Tatra sušená a zahuštěná mléka, která si rychle získala na své popularitě. V následujících letech se portfolio značky Tatra rozšířilo o další ikonické produkty, jako jsou Piknik, Jesenka, Pikao či Salko.
Právě tuby Piknik, Pikao a Jesenka jsou tím, co si dnes lze, kromě plechovek Salka, spojit se značkou Tatra nejsilněji. V roce 1966 došlo k instalaci první linky na plnění výrobků zahuštěného slazeného mléka do těchto obalů. Díky tomu tak mohla Tatra začít s výrobou svých jedinečných produktů. Již o rok později bylo na trh uvedeno slazené zahuštěné mléko Piknik, v následujícím roce přišla slazená zahuštěná smetana Jesenka a v roce 1972 je následovalo kakaové Pikao.
„Jesenka, Pikao i Piknik jsou společně se Salkem symbolem naší společnosti. Vyrábíme je stále stejným výrobním postupem. Myslím, že na to můžeme být hrdí, protože takových výrobců na trhu mnoho nenajdete,“ komentuje Jiří Tvrdík, generální ředitel Mlékárny Hlinsko.
V roce 1994 přišla Mlékárna Hlinsko s prvním trvanlivým mlékem v kartonovém obalu. Tento krok následoval revoluční změny v mlékárenském průmyslu, kdy byla zavedena UHT technologie (metoda tepelného ošetření mléka při vysoké teplotě – pozn. red.) pro prodloužení trvanlivosti mléka. Jak vzpomíná Jiří Tvrdík, původní objemy produkce byly relativně malé, postupně se ale zvyšovaly. V roce 2002 se pak na trh dostalo polotučné mléko Kravík, oblíbené především díky svým ochuceným variantám, a to i v rámci programu „Školní mléko“
Když jsme v roce 2004 pořídili plnící linku, která umožnila plnit kartonové obaly se šroubovým uzávěrem, stali jsme se prvními výrobci v Česku, kteří přišli na trh s tímto typem balení mléka,“ říká s hrdostí v hlase Jiří Tvrdík.
Mlékárna Hlinsko dnes zpracovává více než 200 milionů litrů mléka, přičemž se primárně zaměřuje na dodavatele z Českomoravské vrchoviny. „Vedle toho však spolupracujeme i s farmáři z Moravy a jižních Čech,“ dodává generální ředitel. S exportní etiketou se značka Tatra stala silným vývozním artiklem, oblíbeným zejména v Africe, na Blízkém východě, v Indonésii, ale také v Řecku, západním Německu a dalších evropských zemích. V mnoha těchto destinacích si díky vysoké kvalitě a stálé receptuře produkty Tatra udržely oblibu dodnes a jsou vyhledávány dětmi i dospělými napříč generacemi. I proto Mlékárna Hlinsko vyváží své výrobky do více než třech desítek zemí světa.
Ze států, do kterých Tatra vyváží více jak třetinu své produkce, lze jmenovat Slovensko, Itálii či Německo. Z těch exotičtějších destinací jsou to například státy Afriky, Libanon, Thajsko nebo Kanárské ostrovy.
Portfolio značky Tatra se za poslední roky rozrostlo o ochucená i neochucená trvanlivá mléka, másla, smetany, tvarohy a také zmrzlinové směsi. V roce 2013 se nabídka rozšířila o tvarohy a tvarohové dezerty, a letos na podzim si Tatra k narozeninám nadělila dárek v podobě bezlaktózového Salka, které je již dostupné v běžné síti prodejen.
Plány Tatry do budoucna jsou jasné, pokračovat v tradici a zároveň reagovat na aktuální potřeby spotřebitelů. „Prioritou společnosti je zachovat tradiční chuť, kterou zákazníci dobře znají, ale také nezavírat dveře novým produktům“, vysvětluje Tvrdík v krátkém rozhovoru.
Tatra slaví 60 let na trhu. Jak se vám podařilo udržet stabilitu a růst ve velmi konkurenčním mlékárenském průmyslu?
Značka Tatra je pro naše zákazníky léta symbolem spolehlivosti a zároveň zárukou, že vždy dostanou tu nejlepší kvalitu. Díky této důvěře jsme dokázali růst a udržet se na trhu, a to i navzdory konkurenci. Ta je v mlékárenském průmyslu velmi silná, ale právě to nás pohání k neustálému zlepšování.
Jak ovlivňuje zvyšující se vývoz českého mléka vaši strategii a jak se na tyto změny adaptuje vaše spolupráce s českými farmáři?
Mléko vykupujeme výhradně od českých farmářů. S některými spolupracujeme dlouhé roky, i desítky let, a za tu dobu jsme si vybudovali pevné a korektní vztahy. V současnosti od českých farmářů vykupujeme historicky největší množství mléka, zhruba 225 milionů litrů ročně, což dokládá naši dlouhodobou snahu o podporu domácí produkce.
Tatra dlouhodobě sází na tradiční receptury a výrobní postupy. Jak balancujete mezi zachováním tradic a nutností inovovat, aby značka zůstala konkurenceschopná v měnícím se trhu?
Abychom zůstali konkurenceschopní, je v dnešní době inovace nutností, a to nejen na českém trhu, ale i celosvětově, protože zhruba polovinu produkce vyvážíme do zahraničí. Přesto se stále snažíme držet tradičních výrobních postupů a dbáme na zachování originálních receptur. Jasným příkladem je slazené kondenzované mléko Salko, které vyrábíme už osm desítek let dle stejné receptury, dokonce i na stejné technologii, aby neztratilo svoji výjimečnou chuť. Tradice a kvalita tedy pro nás stále zůstávají prioritou, i když se snažíme reagovat na dynamiku trhu.
Můžete popsat hlavní ekonomické výzvy, kterým čelíte v současném mlékárenském sektoru? Jak řešíte tlaky na náklady, které vyvolává růst cen energií a surovin?
Tlak na náklady je v současnosti opravdu extrémní. Nejde jen o výrazný růst cen energií a obalových materiálů, ale také o významný nárůst ceny základní suroviny, tedy kravského mléka a smetany. Tento tlak pociťujeme nejen my jako prvotní zpracovatelé, ale také samotní výrobci na farmách. Navíc musíme zohlednit i růst mezd našich zaměstnanců, což je nezbytné pro udržení kvalifikované pracovní síly. K tomu se přidávají náklady spojené s celou řadou administrativních požadavků a někdy až nesmyslnými nařízeními, která jen zvyšují náklady. Pokud nedojde k zásadním změnám, bude se bohužel výroba i nadále zdražovat.
Teď nově jste vstoupili na trh s bezlaktózovými produkty, konkrétně se Salkem. Jaká jsou očekávání a proč zrovna tento krok?
Bezlaktózové Salko jsme uvedli na trh relativně nedávno, ačkoli od něj neočekáváme prodejní rekordy. Naším cílem bylo zpřístupnit tento tradiční výrobek i další skupině zákazníků, kteří trpí intolerancí na laktózu, aby si i oni mohli vychutnat jeho chuť a využít ho v kuchyni. Věříme, že si bezlaktózové Salko najde svou pozici na trhu a postupně si získá své věrné zákazníky.
Jaké jsou plány pro rozvoj značky v příštích letech, zejména s ohledem na zahraniční trhy? Plánujete nějaké další expanze nebo spolupráce?
Ano, i v příštích letech plánujeme pokračovat v expanzi na zahraniční trhy a oslovovat nové oblasti, v současnosti zaměřujeme zejména na Afriku a Asii. Zároveň očekáváme, že celkový objem zpracovávaného mléka poroste, což nám umožní reagovat na rostoucí poptávku a posílit naši pozici jak doma, tak v zahraničí.
Buďte první! Přidejte komentář