Přibližně dva a půl tisíce hektarů lesů mají ve své správě Městské lesy Znojmo. Jejich činnost je velice rozmanitá. „Snažíme se o to, aby byl les co nejpestřejší a tím pádem i odolnější. Není totiž jako zahrádka, kde se každoročně můžete rozhodnout, čemu se budete věnovat,“ společně říkají ředitel této příspěvkové organizace Zdeněk Trojan a manažerka pro celospolečenské funkce lesa Jana Trojanová.
Můžete prosím v krátkosti popsat, co je hlavní náplní činnosti příspěvkové organizace Městské lesy Znojmo?
Hlavní činností je péče a starost o lesy v majetku města Znojma a také práce s veřejností, tedy environmentální vzdělávání v podobě lesní pedagogiky. Hospodaření nespočívá „jen“ ve výsadbě stromků. Klíčová je i následná péče o ně, aby si les, pokud možno trvale, uchovával veškeré své funkce. Lesnické hospodaření se totiž opírá o pilíř ekologický, ekonomický i sociální. Do naší péče o les spadá například i zajištění průjezdnosti cest, schůdnost turistických tras a bezpečný pohyb po nich, udržování přiměřených stavů zvěře, následně pak i prodej zvěřiny. V turisticky exponovaných lokalitách je běžnou rutinou pravidelný sběr odpadu a údržba mobiliáře.
K tomu všemu jistě dále patří i tomu všemu jistě dále patří i ty, řek ty, řekněme, vedlejší činnosti. O jaké se jedná?
Mezi vedlejší činnosti patří správa rybníků, které máme v péči, a pak rozhodně těžba dřeva. Patří tam i spolupráce s městem Znojmem na různých akcích, kde můžeme přiložit ruku k dílu. Posledním příkladem je pomoc při povodních, kdy jsme s naší technikou a lidmi ve městě pomáhali.
Co je v současné době na péči o lesní porosty obecně nejnáročnější?
Dlouhodobost hospodaření a snaha o trvalou udržitelnost. Vysazujeme stromy podle nejaktuálnějších znalostí, aktuálního stavu podnebí, ale jak to bude vypadat za sto a více let, nikdo neví. Současně se mění i společenská poptávka. Při kůrovcové kalamitě se například hodně kritizovala v minulosti prosazovaná výsadba smrků. Ne každý si ovšem uvědomoval, že ještě před pár desítkami let byl největší hlad společnosti po smrkovém dřevu. Situace se obrátila o 360 stupňů.
Nyní je poptávka přece jenom odlišná, že?
Většinová společnost od lesa nyní očekává něco jiného, spíše funkce mimoprodukční. S tím se musíme poprat a neustále balancujeme a hledáme cesty, které jsou ještě zákonným způsobem regulované. Lidé si to ale často neuvědomují a les v průběhu několika málo let změnit od základů nelze. K hlasu lidu se pak samozřejmě přidává politika.
Věnujete se rovněž lesní pedagogice. Co si pod tímto pojmem představit?
Je to v podstatě takové neformální vzdělávání o lese. Nejedná se jen o předávání znalostí, ale i prohlubování environmentální senzitivity.
Můžete být konkrétnější?
Učíme vnímat les všemi smysly, nacházet si k němu vztah či tento vztah kultivovat. Pokud má člověk něco rád, zájem o znalosti přichází sám, stejně jako snaha o ochranu. Jde o místně ukotvené učení. Učíme se z toho, co nás obklopuje. Není to tedy teoretické učení o něčem, co neznám a nemohu si na to sáhnout.
Jaké to má podoby?
Pořádáme mnoho rozličných akcí. Od hromadných akcí typu Den Země, Den otevřených lesů, tematické procházky s lesníky až po programy pro školské kolektivy či projekty ušité dané třídě na míru. Některé děti se tak poprvé mohou dostat do kontaktu s nářadím, s půdou a les si opravdu „zažijí“ na vlastní kůži. Aktuální novinkou je plán na doplnění naučné stezky S mlokem Gránickým údolím o geopark.
Na které akce se může veřejnost těšit v tomto roce?
V pátek 25. dubna proběhne již desátý ročník akce Den Země, 17. května Den otevřených lesů, 22. května procházka s Lesní myslí, na podzim plánujeme další tematickou procházku s lesníkem, pokračování projektu Les ukrytý v knize, na kterém spolupracujeme s Městskou knihovnou ve Znojmě, výtvarnou soutěž Les nás baví pro všechny věkové skupiny… Je toho opravdu mnoho.
Kolik akcí během jednoho kalendářního roku uskutečníte?
V roce 2024 proběhlo 59 akcí, kterých se zúčastnily přibližně čtyři tisícovky návštěvníků. Není to ale jen o číslech. Největší pozitivní stopu zanechá les na dítěti, které se do něj dostane několikrát během roku. A i takové třídy máme, jejich počet narůstá, a to nás nesmírně těší. To je skutečná srdcovka.
Důležitý je v tomto směru vztah široké veřejnosti k přírodě. Jaký podle vaše ho mínění je?
Lepší se v průběhu času, nebo spíše horší? Veřejnost má, alespoň tak jak to vnímáme my, zájem o přírodu velký. Někdy se stane, že nás spojuje láska k přírodě, ale přístup a původní názor se diametrálně liší. No a v tom je krása a síla komunikace, dialogu. Vysvětlování, trpělivé opakování toho, co a vlastně proč v lese děláme, že vše má svá pravidla a důvody. Nikdo z nás si nemůže jen tak jít do lesa s pilou nebo nějakými stromky a dělat si, co se mu zlíbí. Důležité je také přírodu milovat, ale dívat se na ni realistickýma očima a mít k ní zdravý vztah, nikoliv si ji idealizovat. Vždyť vedle naprosté harmonie se zde odehrávají nelítostné nikdy nekončící souboje na život a na smrt.
Které výzvy stojí před českými lesy do blízké budoucnosti?
Bezesporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Průběh počasí neovlivníme, ale musíme se snažit být napřed. Poslední roky mírných zim téměř bez sněhové pokrývky lesy oslabily, stejně jako přívalové rozvrstvení srážek a přísušky. Dále je to adaptace lesů na změnu společenské poptávky, jak již bylo zmíněno. Poslední výzvou je pak využívání moderních technologií a nových informačních systémů. Což je velmi progresivní odvětví. V současné době si už při obhospodařování lesa pomáháme například drony, což by si minulá generace lesníků jen stěží dokázala představit. Nároky na lidské zdroje jsou v tomto směru veliké.
Nakolik se do těchto procesů promítá častý rozpor mezi hledisky ekologickými a ekonomickými?
O ekologii se hodně mluví, ale všechno řídí v prvé řadě ekonomika. Bohužel. Když se něco vyvíjelo stovky let, není možné to ze dne na den změnit. A v případě lesa to trvá dlouhé desítky let. Ekonom se však dívá dopředu na dekády, když jsme optimisté, ale to je pro naše hospodaření pouhý zlomek potřebného času. Lesnické hospodaření potřebuje konzistentnost a provázanost. Je to velmi složitý systém. Nemůžeme si říci, to mi bude jedno, to už tady nebudu. Důležité je právě trvale udržitelné hospodaření. To je zásadní klíč k úspěchu.
Foto: Archiv Městské lesy Znojmo
Buďte první! Přidejte komentář