Nad tématy dopravy, územního plánování a rozvoje ve městě Znojmu, ale také krátce o jeho historii, jsme vedli rozhovor s místostarostou Jiřím Kacetlem.
Nakolik aktuální je územní plán Znojma?
Jedná se o základní zákonný dokument nejen pro samosprávu města, ale i pro všechny jeho občany. Schválen byl po pětileté přípravě v roce 2014 a od té doby odráží vývoj ve formě změn. Nyní se dokončuje v pořadí již třetí změna.
Plánuje se ve městě další rozsáhlejší výstavba?
Město Znojmo již mnoho volných pozemků k nové zástavbě nevlastní. Největší rozvojová lokalita je na východě Přímětic, ale tam je nejprve nutné dosáhnout dohody s velkým množstvím soukromých majitelů. Jinak tu jsou privátní developeři. Největší bytová výstavba je před spuštěním u Městského lesíka, v blízkosti židovského hřbitova. Přímětice jsou nejrychleji rostoucí částí města. Jenže čtyřicet let dosti překotného vývoje nešlo ruku v ruce s rozvojem veřejné infrastruktury. V tomto musí město dohánět mnohé resty.
V oblasti dopravy na tom Znojmo není dobře, to je dlouhodobě známý fakt. Změní se na tom něco v dohledné době?
Doufejme, že už ano. Jsme největším městem v republice, v jehož centru stále duní mezinárodní kamionový tranzit. Dvě dálkové silniční trasy se sbíhají na kruhovém Mariánském náměstí, které je skoro neustále ucpané. Takže doprava po Znojmě kolabuje, nemluvě o dopadech na lidské zdraví a bezpečnost.
V jaké fázi je příprava výstavby obchvatu?
Musím zdůraznit, že stavba obchvatu nepřísluší radnici, nýbrž státu, tedy Ředitelství silnic a dálnic ČR. Vyvíjíme tedy alespoň maximální tlak, aby vláda v Praze naprosto klíčovou stavbu pro čtyřicetitisícovou městskou aglomeraci po půl století přešlapování dokončila. Začátek na severu, u Přímětic, je od roku 2019 zprovozněn. Nicméně k odvedení tranzitní dopravy z centra potřebujeme alespoň dalších 750 metrů k ulici Suchohrdelské a Družstevní. Nyní už se snad blýská na lepší časy. V příštím roce by se mělo začít stavět a v roce 2027 by mělo být centrum od přetížené dopravy konečně osvobozeno. Podobně nadějně to vypadá i s železnicí.
Můžete být konkrétnější?
Jsme největším městem v republice bez rychlíků. Rychlé vlakové spojení s Prahou či Brnem je dnes nemožné. Je ostudné, že česká státní dopravní politika na Znojmo v posledních sto letech zcela zapomněla. Záchranné lano ke spojení se světem nám před 15 roky hodila rakouská vláda, když byla modernizována takzvaná Severozápadní dráha z Vídně do Znojma. Upínáme se proto nyní k přípravě projektu rychlodráhy, která cestující ze Znojma přenese za 30 minut do Brna. Přes Brno pak získáme napojení na síť vysokorychlostních tratí včetně hlavního města Prahy. K tomu by ale mělo dojít až po roce 2030.
Dlouholetým problémem Znojma je parkování. Jaké jsou plány v této oblasti?
Shlédli jsme se v tomto směru v Jihlavě, která zavádí zvýhodněné parkování pro své občany-rezidenty a reguluje parkování návštěvnické. Historicky mají obě západomoravská města velice podobnou strukturu, proto bychom chtěli touto cestou jít. Během dvou let chceme mít systém připraven ke spuštění.
Často se říká, zřejmě oprávněně, že se dějiny neustále opakují. Co vás coby historika, který se detailně věnoval dějinám města Znojma, hlavně druhé polovině předminulého století, zaujalo směrem k naší současnosti?
Ve druhé polovině 19. století vidím spoustu témat, která vedla k úspěchu města, ta by nám mohla sloužit jako inspirace i dnes. Do města tehdy dorazila dálková železnice, spojující nejkratší trasou Vídeň s Berlínem. Dráha podnítila tradiční keramickou, kožedělnou a potravinářskou výrobu. Zároveň se z města stal oblíbený turistický cíl pro bohaté Brňany či Vídeňany
Bylo to jenom o železnici?
Byl tu ještě jeden podstatný faktor. Tehdejší státní správa byla decentralizovaná. To znamená, že o spoustě věcí si Znojemčané rozhodovali sami či v rámci regionu. Dnes musíme o spoustu věcí doslova žadonit v Praze či v Brně. To je tak trošku nevýhoda historika, když vidíte fungující mechanismy z minulosti, rozvrácené zejména zlovůlí nacistického a komunistického totalitního režimu.
Vidíte cestu, která by mohla vést ke zlepšení?
Historie nás učí i v tom, že Znojmo vždy profitovalo, pokud se obchodně orientovalo na spolupráci s Dolním Rakouskem. Blízkost Vídně, bohaté evropské metropole, nám může být i do budoucna ku prospěchu. Je třeba tuto vazbu utužovat. To třeba znamená více podporovat výuku němčiny ve školách, abychom ji zde ovládali lépe a mohli navazovat s našimi jižními sousedy všestrannou spolupráci. Město Znojmo má u Rakušanů stále dobrou pověst.
Foto: Archiv Město Znojmo
Buďte první! Přidejte komentář