Po 16 letech v pokrývačství má za sebou stovky rekonstrukcí, které tvoří většinu jeho zakázek. I když si občas užívá práci na novostavbách, skutečnou výzvu vidí ve starších střechách, které vyžadují opravdovou zručnost. Řeč je o pokrývači Davidu Štanglovi, jednateli firmy Střechy DD.
Jaký typ zakázek děláte nejčastěji?
Nejčastější jsou rekonstrukce. Novostavba je tak trochu odměna, ale rekonstrukce tvoří asi 95 % práce. Důvodem je inflace, rostoucí ceny materiálů a úroků, kvůli kterým se zastavují developerské projekty. Opravy jsou však nevyhnutelné, pokud má někdo problémy se střechou.
Kdy jste se svojí prací vlastně začal?
Živnostenský list mám od roku 2008, takže už 16 let podnikám. Před tím jsem tři roky pomáhal bratrovi. Po maturitě na všeobecném gymnáziu s jazykovým zaměřením jsem se nedostal na vysokou školu, tak jsem k němu šel na brigádu. Pokrývačství se mi zalíbilo, jelikož jsem od mala sportovec a pokrývačství je fyzicky náročná práce venku. A já samozřejmě poprvé čichnul k penězům a zůstal u toho.
Máte za sebou nějaký opravdu zajímavý projekt?
S bývalým parťákem jsme dělali zajímavou rekonstrukci včetně sanace střešního pláště. To znamená, že jsme mu dávali novou izolaci. Protože jsme na celé střeše dělali nějaké čtyři měsíce, museli jsme postavit z plachty střechu nad střechou. Navíc jsme pracovali s nejkvalitnějšími materiály na trhu, takže investora to stálo jako kdyby postavil nový dům.
Kde všude pracujete na střechách?
Dlouhá léta jsem pracoval s jedním z nejlepších klempířů v republice a s ním jsem jezdil na lukrativní zakázky, například na rekonstrukci střechy divadla v Kladně. Pak se naše cesty rozdělily, protože mám rodinu a malé děti a chtěl jsem každý večer spát doma. Teď pracuji jen v blízkém okolí, většinou na doporučení známých a kamarádů. Nejvzdálenější zakázka, kterou jsme měli loni, byla osm kilometrů od mého domu. Nicméně s kolegou jsme stále kamarádi.
Jak je pokrývačství časově náročné?
Děláme přibližně deset střech ročně, protože se zaměřujeme na kvalitu. Například střechu o výměře 250 m² děláme zhruba měsíc. Pokud bych měl více lidí, zvládli bychom to rychleji, ale jsme nároční na preciznost. Na střechy dáváme desetiletou záruku, takže když něco není perfektní, jde to za mnou.
Kalendářní rok samozřejmě není náš pracovní. Jsme stoprocentně závislí na počasí. Náš pracovní rok začíná většinou v březnu a pokaždé si říkáme, že na začátku prosince skončíme a připravíme si dárky pod stromeček. Stejně ale končíme 23. prosince večer.
A co zbytek roku? Odpočíváte?
V zimě už asi osmým rokem jezdím dělat školení pro pokrývače pro Tondach, takže v lednu a únoru jsem prakticky pořád pryč. Snažíme se tam ukázat, jak by se střechy měly dělat podle nás správně. Stejně jako vše ostatní, i tahle práce jde rychle dopředu. Setkal jsem se s lidmi, kteří se nechtějí vzdělávat a usnou v tom, že něco dělají dobře 30 let, což je podle mě špatně. Normy jsou dneska už úplně jinde. A stejně jako školím já, tak jezdím na školení k našim dodavatelům. Je opravdu potřeba znát ten sortiment do puntíku.
Takže pro odpočinek není čas?
Cítím se zatím mladý, takže nepotřebuji zvlášť odpočívat. Celý život jsem se věnoval sportu, byl jsem aktivní fotbalista. Kvůli zranění jsem fotbal přestal hrát a teď si chodím občas kopnout. Jinak trávím čas s rodinou. Jezdíme po výletech, na hory, na dovolené, protože si stejně nejvíce odpočinu s dcerkami.
Rozhovor je součástí magazínu o Kamenici nad Lipou, který si přečtěte zde
Buďte první! Přidejte komentář